Akumulační nádrž topné vody v systémech s tepelným čerpadlem - ANO nebo NE?
Topné systémy s tepelnými čerpadly jsou v dnešní době čím dál více moderní. Součástí těchto systémů bývá také akumulační nádrž topné/chladící vody. Převážně v diskusích na internetu se dočtete nepřeberné množství názorů na to, zdali je, a nebo není nutná.
Hned na začátku musím napsat, že já jsem zastáncem těchto nádrží a níže zkusím popsat důvody proč ji do systémů s tepelnými čerpadly vždy instalovat.
Vše budu vztahovat hlavně k tepelným čerpadlům vzduch/voda, protože jsou nejčastějšími typy, které se v dnešní době instalují.
- Lepší pracovní podmínky pro TČ
Srdcem tepelného čerpadla je kompresor. Je to nejvytíženější součástka tepelného čerpadla a také to bývá ta nejdražší. Proto je vhodné kompresoru vytvořit ideální podmínky pro jeho chod. Tyto podmínky vytvoříme tak, že zvolíme správnou velikost/výkon tepelného čerpadla a dále tím, že mu zajistíme velký objem vody v topné soustavě. Velký objem vody slouží k tomu, že v momentě, kdy tepelné čerpadlo spustí kompresor, bude moci jet dlouhou dobu, protože bude mít velký objem vody, který bude natápět. Pro kompresor je totiž nevhodné, když často spíná a vypíná (takzvaně, když cykluje). Proto je vhodné instalovat hned za tepelné čerpadlo akumulační zásobník vody, díky kterému tento objem vody zvětšíme a tepelné čerpadlo tak má vždy k dispozici velký objem, který může na jedno sepnutí kompresoru natopit.
Výhodou většiny dnešních tepelných čerpadel je možnost modulace výkonu, kdy tepelné čerpadlo dokáže sjet se svým výkonem níže. Není tedy nutné pořizovat obrovské akumulační nádrže, jako to bývalo dříve, kdy byla tepelná čerpadla pouze on/off. I tak je ale pro kompresor dobré akumulaci použít a zlepšit mu tak podmínky pro práci. - Akumulace tepla na později
Dalším důvodem, proč použít akumulační nádrž je zlepšení chodu topného systému jako takového. Díky akumulační nádrži má systém vždy dostatek vody k topení a nemusí čekat, až sepne čerpadlo a vodu v systému postupně dohřeje. Například během natápění teplé užitkové vody musí systém čekat, až se tato voda nahřeje a až pak se může nahřívat systém. Díky akumulační nádobě je topná vody k dispozici v podstatě pořád. - Odtávání
Převážně během přechodných období (teploty nízko kolem 0°C, vysoká vlhkost) dochází k zamrzání venkovní jednotky (výparníku). Je o běžný jev a není na něm nic špatného. Každé tepelné čerpadlo má ale ochranu, jak se s tímto jevem vypořádat. V momentě, kdy venkovní jednotka zamrzne, tepelné čerpadlo zjednodušeně řečeno, otočí svůj chod a pustí do venkovní jednotky teplo (buďto vodu u monoblokových tepelných čerpadel nebo chladivo u splitových tepelných čerpadel). Toto teplo ale někde musí vzít. V ten moment je vhodné mít akumulační nádrž, která bude nahřátá a v případě odmrzání venkovní jednotky si tepelné čerpadlo může kdykoliv okamžitě vzít toto teplo. Bez akumulační nádrže musí tuto teplou vodu stahovat z celého systému, což není ideální - ochlazuje se tím topný systém, nemusí v něm být dostatek tepla pro odtání atd.
(Poznámka - tepelné čerpadlo si pro odtávání nikdy nebere teplo ze zásobníku teplé užitkové vody) - Spolupráce s FVE
V případě, že je u tepelného čerpadla nainstalováni i fotovoltaická elektrárna, je vhodné využít kombinaci těchto technologií na maximum a pomocí tepelného čerpadla využívat přetoky z FVE pro ukládání energie. V praxi to funguje tak, že v případě přebytků elektřiny z FVE se spustí tepelné čerpadlo a postupně přehřívá zásobník teplé užitkové vody a následně akumulační zásobník o předem nastavenou hodnotu (například o 10°C oproti běžně nastavené hodnotě). To znamená, že když dojde k přetoku elektřiny, tepelné čerpadlo jej využije a nahřívá zásobníky a tím ukládá energii ze slunce do vody. Čím větší zásobníky jsou instalovány, tím více energie je možné do těchto zásobníků uložit.
Vzhledem k tomu, že nejvíce přetoků je přes léto, je možné ukládat tuto energii pomocí tepelného čerpadla jak do zásobníku teplé užitkové vody, tak do akumulační nádrže ve formě chladné vody, která se následně využije například pro chlazení podlahovým topením.
Všeobecně se tedy dá říci, že akumulační nádrž je v soustavách s tepelným čerpadlem vhodným prvkem, který nejen zlepší chod samotného tepelného čerpadla, ale může i snížit náklady na provoz.
Tepelná čerpadla – rozdělení
Na trhu je nepřeberné množství tepelných čerpadel a pro někoho může být velice těžké se v nich vyznat. Setkáváme se s velkým množstvím výrazů, zkratek a označení, která mohou být matoucí, nejasná a bez vysvětlení nesmyslná.
Nebudu se zaobírat vysvětlováním, jak tepelné čerpadlo funguje. Pokusím se ale vysvětlit, jaké jsou mezi nimi rozdíly a rozřadím je do několika kategorií tak, aby vše začalo dávat smysl a pokud o tepelném čerpadle uvažujete, abyste věděli co chcete a proč.
Největším rozdílem mezi tepelnými čerpadly je to, odkud získávají tepelnou energii a kam ji předávají. Proto se setkáváme s označeními vzduch/voda, země/voda, voda/voda nebo vzduch/vzduch. Označuje to odkud se získává/kam se předává teplo.
Tepelné čerpadlo vzduch/voda
Aktuálně nejčastějším tepelným čerpadlem, se kterým se můžete setkat je tepelné čerpadlo vzduch/voda. To znamená, že tepelné čerpadlo získává energii ze vzduchu a předává ji do vody. Poznáte je tak, že venku je téměř vždy nějaká jednotka s “větrákem”. Ta získává energii ze vzduchu tím, že prohání venkovní vzduch přes výměník, který je zabudován v blízkosti již zmíněného “větráku”. Tuto energii pak předává do vody v zásobníku TUV (bojleru) a akumulačního zásobník topné vody, které jsou umístěny uvnitř domu.
U těchto tepelných čerpadel se ještě setkáváme s dvěmi označeními – splitová tepelná čerpadla a monobloky. Rozdíl je pouze v tom, kde jsou umístěny jednotlivé komponenty tepelného čerpadla. Typ “split” má venkovní jednotku, kde je kompresor a vnitřní jednotku, kde je tepelný výměník. Mezi těmito jednotkami proudí v potrubí chladivo, které přenáší tepelnou energii. U typu “monoblok” je pak vše uzavřeno v jednom boxu, který je umístěn venku a do domu pak vedou už pouze trubky s vodou.
Splitové čerpadlo vzduch/voda
Splitové čerpadlo vzduch/voda je vždy rozděleno na 2 části:
- venkovní jednotka – zde je umístěn kompresor a výparník
- vnitřní jednotka – zde je umístěna regulace, výměník na teplou vodu a případně pomocná elektropatrona
Venkovní a vnitřní jednotka jsou propojeny trubkami, ve kterých proudí chladivo
Monoblokové tepelné čerpadlo vzduch/voda
Monoblokové tepelné čerpadlo vzduch/voda je na první pohled velice podobné jako splitové tepelné čerpadlo. Také má 2 jednotky:
- venkovní jednotka – zde je kompresor, výpadník a výměník na vodu
- vnitřní jednotka – zde je regulace a pomocná elektropatrona
Oproti splitovému tepelenému čerpadlu jsou tyto jednotky propojeny potrubím, ve kterém proudí již ohřátá voda.
Tepelné čerpadlo země/voda
U tepelného čerpadla země/voda je energie získávána ze země. Jsou v podstatě 2 možnosti, jak tuto energii získávat.
Nejčastější způsob jsou zemní vrty. Je to podobné jako u vrtané studny. Na pozemku se udělá několik zemních vrtů do předem spočítané hloubky, a díky tomu, že ve velkých hloubkách je teplota země celoročně stejná, může tepelné čerpadlo získávat tepelnou energii celoročně s velkou účinností.
Druhým způsobem získávání energie ze země je zemní kolektor. Velice zjednodušeně by se dalo říci, že je to trubka natažená v nezámrzné hloubce ve velké ploše. Tento způsob je možné použít v případě, že má investor k dispozici velký prostor, který se může rozkopat. Častější jsou tedy spíše zemní vrty.
U těchto tepelných čerpadel tak není žádná venkovní jednotka. Ze zemních vrtů nebo kolektoru jde energie stejně jako u předchozího tepelného čerpadla do vody, která je v zásobníku TUV a akumulačního zásobníku umístěných uvnitř domu.
Výhodou tepelného čerpadla země/voda oproti tepelnému čerpadlu vzduch/voda je vyšší účinnost v zimních měsících. Na druhou stranu je to vykoupeno vyššími pořizovacími náklady.
Tepelán čerpadla voda/voda
Tepelná čerpadla voda/voda jsou velice podobná jako země/voda, energii získávají buďto ze zemních vrtů nebo kolektorů, rozdíl je pouze v tom, že u čerpadla voda/voda je zemní vrt zatopený vodou nebo je plošný kolektor umístěný ne v zemi, ale třeba na dně nějaké vodní nádrže (třeba rybníku). U průmyslových instalací pak může být zdrojem energie nějaká odpadní voda z technologického procesu, ale tomu se v tomto článku věnovat nebudu.
Instalací tepelných čerpadel voda/voda u rodinných domů není mnoho.
Tepelná čerpadla vzduch/vzduch
Posledním typem tepelného čerpadla je typ vzduch/vzduch. Toto tepelné čerpadlo je nejvíce podobné klimatizacím. Má venkovní jednotku (“ventilátor”) a vnitřní jednotku, která vypadá stejně jako klimatizační jednotky. Ve své podstatě mezi tepelným čerpadlem vzduch/vzduch a klimatizační jednou není až tak moc velký rozdíl. Ze všech typů tepelných čerpadel je tato varianta nejlevnější, ale na druhou stranu má i nejmenší výkon a hodí se spíše do menších instalací (chaty, přitápění v bytě…). Nevýhodou tohoto tepelného čerpadla je nemožnost ohřívat teplou vodu.
Tepelná čerpadla a radiátory
Tepelná čerpadla a radiátory
Při výběru systému vytápění domu se v posledních letech stále častěji rozhodujeme pro tepelná čerpadla. Ta jsou ekologická a energeticky úsporná, a proto jsou velmi populární. Radiátory jsou však stále velmi běžným prvkem systému vytápění a mnoho lidí se ptá, zda jsou radiátory vhodné pro tepelná čerpadla. V tomto článku si tuto otázku podrobněji rozebereme.
Ano, radiátory jsou vhodné pro tepelná čerpadla. Radiátory jsou jednou z nejčastějších možností pro distribuci tepla do jednotlivých místností a tepelná čerpadla jsou stále častěji používána jako zdroj tepla pro vytápění domů. Radiátory fungují na principu přenosu tepla z vodního okruhu, který je napojen na tepelné čerpadlo, do místnosti.
Nicméně, výkon tepelného čerpadla a tedy i jeho účinnost může být ovlivněn volbou radiátorů. Tepelná čerpadla mají určitou maximální teplotu, při které mohou pracovat a získávat energii z okolního prostředí. Pokud jsou radiátory navrženy pro vyšší teplotu vody, mohou být pro tepelné čerpadlo neefektivní a výkon tepelného čerpadla může být snížen.
Proto je důležité vybírat radiátory, které jsou vhodné pro tepelná čerpadla. Existují radiátory s vyšší tepelnou výměnou, které umožňují přenos tepla při nižší teplotě vody. Tyto radiátory jsou ideální pro použití s tepelnými čerpadly. Pokud máte starší radiátory, může být nutné je nahradit novými, aby byla dosažena optimální účinnost systému vytápění.
Je také důležité správně dimenzovat tepelné čerpadlo a vodní okruh tak, aby odpovídaly potřebám domu. Pokud bude tepelné čerpadlo poddimenzované, nebude schopné zabezpečit dostatečné vytápění a může se stát, že budete muset radiátory zvětšit nebo dokonce instalovat další zdroj tepla.
Starý otopný systém s vysokou teplotou vody
Pokud máte v domě starý topný systém, například kotel na uhlí nebo dřevo nebo starý nekondenzační plynový kotel, pravděpodobně bude nutné radiátory vyměnit. Starší topné systémy často pracovaly s vodou o teplotách dosahujících i 80°C. Jelikož standardní tepelné čerpadlo těchto teplot nedosahuje, je nutné vhodnost radiátorů přepočítat na nižší teplotu a případně je vyměnit za větší/vhodnější.
Novější otopný systém s nižší teplotou vody
Pokud v domě používáte například kondenzační kotel, pravděpodobně budou radiátory vhodné i po instalaci tepelného čerpadla. Pokud byl systém dimenzován na provoz s kondenzačním kotlem, byl dimenzován na provoz s nižšími teplotami, například 50°C. V tomto případě je velice pravcěpodobné, že i s tepleným čerpadlem budou mít stávající radiátory dost výkonu.
I v tomto případě ale vhodnost radiátorů přepočítáváme, abchom měli jistotu, že vše bude fungovat k Vaší spokojenosti.
V každém případě je nejlepší konzultovat výběr a instalaci tepelného čerpadla a radiátorů s odborníkem na vytápění. Ten vám poradí nejvhodnější kombinaci pro váš konkrétní domov a zabezpečí, aby váš systém vytápění byl co nejúčinnější a energeticky úsporný.
Závěr
Radiátory jsou zcela vhodným prvkem systému vytápění pro tepelná čerpadla. Důležité je však dbát na to, aby byly radiátory správně dimenzovány a vhodné pro použití s tepelným čerpadlem. Pokud tento máte systém s radiátory a o tepelném čerpadle uvažujete, vždy jejich výkon přepočítáváme na použití s tepelným čerpadlem, abychom měli jistotu, že bude systém fungovat a bude co nejefektivnější a energeticky úsporný. Tepelná čerpadla ve spojení s vhodnými radiátory jsou skvělou volbou pro moderní a ekologické vytápění vašeho domu.
WiFi vs LAN – bezdrát vs kabel
Je kabel lepší než WiFi?
Na začátek musím napsat, že nejsem odpůrcem WiFi a svou WiFi pořád vylepšuji. Co ale jde, tak mám připojeno kabelem. Pokusím se na těch pár nadcházejících řádcích stručně shrnout, proč je dobré připojit vše co jde do sítě klasickým síťovým kabelem, aby WiFi vždy fungovala tak jak má k naší spokojenosti a shrnu stručně jak výhody, tak nevýhody obou připojení.
Určitě neočekávám, že bychom připojovali své mobilní telefony nebo tablety kabelem, ale zařízení jako počítač, chytrá televize, herní konzole, síťový disk nebo set-top box je vhodné do sítě připojit spíše kabelem než přes WiFi, i když drtivá většina těchto zařízení tu možnost má.
Dle mého názoru jsou 3 hlavní důvody, proč použít síťový kabel místo WiFi – rychlost, odezva, spolehlivost připojení.
Je kabel skutečně rychlejší než WiFi?
Jednoduše řečeno ano. Kable je rychlejší než WiFi. Tedy alespoň papírově.
Kabelů máme několik a teoretická nejvyšší rychlost kabelu Cat 6a je 10 Gb/s (10000 Mb/s). U WiFi je pak podle posledního standardu 802.11ac teoretická maximální rychlost 1300 Mb/s v pásmu 5G a 450 Mb/s v pásmu 2G. Jak jsem ale zmínil, je to pouze papírové porovnání. Je nutné dodat, že drtivá většina kabelových instalací (v rodinných domech) se provádí pomocí kabelů a zařízení dosahujících rychlosti 1 Gb/s (1000 Mb/s), čím už se rozdíl v rychlosti na oko značně snižuje. Hlavní rozdíl v rychlosti je ale způsob přenosu dat.
Zařízení, která jsou do routeru nebo switche zapojena kabelem mají rychlost 1 Gb/s jen pro sebe. Na jednom kabelu je zkrátka zapojeno jen jedno zařízení. Na druhé straně na přístupovém bodě WiFi (Access point) je celková rychlost sdílena mezi všemi zařízeními, která jsou na tento přístupový bod připojena. Pokud tedy připojíme třeba 10 zařízení, která budou všechna stahovat maximální rychlostí, bude každé zařízení stahovat rychlostí cca 130 Mb/s. A tady je ten rozdíl už hodně velký.
Je také ale nutné podoknout, že tyto rychlosti se úplně netýkají internetu. Jsou to rychlosti, kterých je možné dosáhnout uvnitř sítě. Například při zálohování dat z počítače na síťový disk nebo kopírování souborů z jednoho počítače na druhý. Rychlosti internetu se v ČR pohybuje průměrně okolo 50 Mb/s, což je daleko pod maximálními rychlostmi dnešních sítí. Každopádně rychlost se každým rokem zvyšuje, takže je určitě vhodné být připraven.
Typy připojení a jejich rychlosti
Připojení kabelem (nejpoužívanější):
- Cat 5E – rychlost 1 Gb/s do 100 m
- Cat 6 – rychlost 10 Gb/s do 50 m, 1 Gb/s do 100 m
- Cat 6a – rychlost 10 Gb/s do 100 m
WiFi připojení:
- 802.11b – 11 Mb/s
- 802.11a – 54 Mb/s
- 802.11g – 54 Mb/s
- 802.11.n – 300 Mb/s
- 802.11.ac – kombinace 2,4 GHz a 5 GHz pásma, maximální rychlost 1300 Mb/s v 5 GHz + 450 Mb/s ve 2,4 GHz pásmu
Jednotky rychlostí
Odezva – co to je a proč je to vlastně důležité
Odezva, označována také jeko “Ping”, je čas, který je potřeba pro přenos dat z jednoho zařízení na druhé. Čím je odezva kratší, tím lépe. Každá milisekunda se počítá. Je ale nutné vše brát s rezervou.
Pro běžné prohlížení webových stránek nebo chatování není odezva zas tak moc důležitá. Největší rozdíl poznají třeba hráči online her, kde je skutečně nutné mít odezvu co nejkratší, aby člověk nehrál “pozadu”. Krátká odezva je také důležitá při hovorech přes internet. S dlouhou odezvou se vám může snadno stát, že si budete stále skákat do řeči, protože se Vám bude zdát, že druhá strana dlouho neodpovídá.
Zjednodušeně řečeno, kabel má vždy mnohem kratší odezvu než WiFi, kde signál letí od přístupového bodu a zpět zkrátka pomaleji než v síťovém kabelu po drátkách.
Kvalita připojení
Zde začnu hned závěrem – kabel má mnohem kvalitnější připojení než WiFi. Je to dáno v podstatě tím, že signál, který putuje kabelem je rušen okolím jen velice minimálně a pokud víme, že k nějakému takovému rušení může docházet, tak při instalaci rovnou použijeme stíněný kabel.
Na druhé straně WiFi je rušeno prakticky vším. WiFi je rušeno překážkami jako jsou zdi, skříně, okna, dále je ruší elektrická zařízení nebo třeba sousedova WiFi.
Všechna tato rušení mohou způsobit mnoho problémů. Například:
- ztráta signálu – někdy se prostě signál může přerušit. Během krátké chvíle, ale naběhne zpátky. Při běžném prohlížení internetu nebo pouštění videa třeba z youtube to není problém – stránky už máte načtené a video je částečně také staženo do zařízení, takže výpadek ani nepozníte. Problém ale nastane třeba při hraní on-line her, nebo při telefonování přes internet, kde i krátký výpadek může značně zhoršit kvalitu přenosu zvuku nebo videohovru nebo jej může i přerušit
- dlouhá odezva – narůstající rušení může vždy znamenat delší odezvu (o odezvě viz výše)
- menší rychlost – samozřejmě s narůstajícím rušením signálu klesá jeho kvalita a tím i přenosová rychlost
Rušení ale všeobecně nelze předem spočítat nebo naměřit. Je to něco, co tady už vždycky bude a budeme se s tím muset vypořádat. Navíc rušení signálu je v každém místě jiné. Pokud budete třeba s tabletem chodit po domě a během toho videotelefonovat, může se díky rušení občas obraz rozkostičkovat nebo přerušit klidně i když nebudete daleko od přístupového WiFi bodu.
Pro zvýšení kvality WiFi je samozřejmě možné provést mnoho opatření, ale o těch se rozepíšu v jiném článku.
Kdy je tedy vhodné použít kabelové připojení
Jak už jsem psal na začátku, nejsem odpůrcem WiFi a nechci WiFi shazovat. Ale pro co nejlepší kvalitu sítě je dobré připojit kabelem vše, co jde. Vždy to bude rychlejší, stabilnější, kvalitnější a jednodušeji servisovatelné. Takže pokud máte počítač, chytrou televizi, set-top box, herní konzoli, síťový disk nebo cokoliv dalšího, co nabízí jak připojení k síti pomocí kabelu, tak WiFi, zvolte kabel. WiFi nechejte pro zařízení, kterým WiFi stačí a jsou pro to určena – mobilní telefony, tablety, chytrá zařízení (IoT) nebo zařízení, která prostě jinou možnost než WiFi nemají.
Dalo by se také říci, že zařízení, která “sedí” stále na místě připojte kabelem a zařízení, která se stále “hýbou” připojte přes WiFi.
IoT
Internet of Things neboli česky Interent věcí.
Je to termín používaný pro zařízení, která se připojují do počítačové sítě a mají nějakou užitnou funkci, např. chytré žárovky, pohybová čidla, automatické zamykání/odemykání dveří, zásuvky, lednice, pračka, reproduktory atd.
Tato zařízení se v drtivé většině případů připojují bezdrátově přes WiFi, Bluetooth, ZigBee, Matter atd. V mnoha případech se používají tzv. huby nebo bridge – krabičky, které jsou k routeru připojené kabelem a k těmto „krabičkám“ se připojují chytré věci právě pomocí různých bezdrátových technologií.
Závěr
Připojení kabelem tedy nabízí ryhlejší, stabilnější a kvalitnější přenos dat, ale někdy prostě není možné jej natáhnout tam, kam bychom chtěli.
WiFi signál je jednoduché dostat téměř kamkoliv a pro mnoho zařízení je to dostačující připojení. A se správným nastavením bude WiFi vždy fungovat dobře.
Je tedy nutné najít nějaký dobrý kompromis a předem vše naplánovat tak, aby ve výsledku vše šlapalo tak jak má.
Domácí počítačová síť
Proč řešit domácí počítačovou síť už během stavby
Hodláte stavět dům nebo rekonstruovat? Nezapomeňte na kvalitní počítačovou síť
Proč řešit domácí počítačovou síť už během stavby
Možná právě řešíte stavbu svého nového domu, uvažujete kam dát okna, kde budou dveře, kam s postelí, jakou koupelnu, zda-li bude fasádá světlá nebo tmavá, ale většina z Vás se nezaobírá tím, jak po domě vytvoří počítačovou síť.
Wi-Fi
Mnoho rodin řeší tento problém levným Wi-Fi routerem až se zabydlí a následně zjišťují, že to nefunguje tak jak si představovali.
Signál wifi je perfektní v zádveří, kde je router/modem, ale v obývacím pokoji, ve druhém patře nebo na terase už není tak silný nebo vypadává. Tiskárna má připojení pouze kabelem, ale ten není do žádného pokoje dotažen. Následně se pak řeší drahé nápravy pomocí extenderů, kabelů tažených okolo zdí a podobně.
Síťové/datové/LAN zásuvky
Setkáváme se ale i se zákazníky, kteří tento problém mají částečně vyřešený. Jejich projektant jim do nového domu navrhl několik síťových zásuvek (nejčastěji pak v obývacím pokoji, pracovně a dalších pokojích jako jsou dětské pokoje, ložnice atd). To už je mnohem lepší, ale už jim projektant nedoprojektuje jak vše zapojit. Zákazník pak má sice v domě třeba 5 zásuvek (v každém pokoji jednu), ale některé z nich nikam nevedou, protože standardní router má 3 (dražší 4) porty. Takže sice máme 5 zásuvek, ale aktivní všechny nejsou.
I s tím se někteří dokáží částečně poprat, ale třeba v obývacím pokoji si musí vybrat, jestli zapojí k internetu chytrou televizi nebo raději herní konzoli (protože po wifi to nejde, ta je tady už slabá). V pracovně se připojí síťová tiskárna, ale když je potřeba něco vytisknout, tak se s notebookem běží do zádveří, kde je signál a podobně.
SSID – název Wi-Fi
Najdou se i tací, kteří dokáží Wi-Fi signál dostat do každého koutu domu. Ne každý to ale zvládne nastavit správně a tak se objevují v jednom domě Wi-Fi sítě „Novákovi-přízemí“ společně se sítěmi „Novákovi-patro“ a „Novákovi-zahrada“. Sice už člověk nemusí s notebookem běhat do zádveří na signál, ale stále musí kontrolovat, jestli je připojen ke správnému přípojnému bodu, který má dostatečnou sílu.
Snadné řešení
A přitom je řešení tak snadné. Obzvlášť v době projektování domu nebo během výstavby se dá toto všechno vyřešit velice jednoduše. Ano, vyjde to dráž než řešení pomocí jednoho levného Wi-Fi routeru, ale při investici několika milionů do Vašeho domu, ve kterém budete bydlet příštích několik dekád se to určitě vyplatí.
Správně vyladěná domácí síť pak umožňuje připojení všech zařízení, která si zákazník vymyslí – chytrá televize, herní konzole, projektor, počítače, zabezpečení domu, kamerový systém, notebook, telefony, tablety, zařízení IoT jako jsou žárovky, reproduktory a cokoliv dalšího, co Vás napadne. Po celém domě je pak pouze jedna Wi-Fi s několika přístupovými body řešena elegantními prvky mezi kterými se ostatní zařízení dokáží jednoduše automaticky přepojovat tak, aby to uživatel vůbec nepoznal. Je možné zřídit i Wi-Fi síť pro hosty, která může mít různá omezení – omezení rychlosti, aby Vám kamarádi Vašich ratolestí nesebrali veškerý datový tok; omezení přístupu, aby se nikdo kromě Vaší rodiny nedostal k osobním dokumentům ve Vaší síti; nebo třeba časová omezení, aby například školou povinné děti nebrouzdali po internetu ještě o půlnoci...
Proto nepodceňte návrh počítačové sítě, když je v dnešní technické době vše připojeno online. Právě při plánování Vašeho domu se můžete připravit na bezproblémový chod na příštích několik let nebo desetiletí